Bilance 2023
Rok 2023 začal pro kapelu otřepaným a všedním způsobem. Jelikož 2 členi dálkově studovali, z nichž jeden v posledním magisterském ročníku, byl zimní čas věnován semestrálním zkouškám, psaní DP a rodinné pohodě u domácích krbů, přičemž se kytarista tulil v rámci živočišného tepla tak moc, že zbouchl při předávání trika Nápoi!ka kamarádku dalšího našeho člena, což vneslo do kapely jisté chvíle napětí a dlouhotrvající inkriminace na sebe nenechala dlouho čekat. Plíseň a tma je malá zkušebna obdobná ponorce ve všech směrech. Nicméně první veřejný koncert jsme odehráli v hospodě U Žida alias Pod komínem nebo chcete-li vedle Plynárny. V těchto názvech prsty nemáme, je to shoda náhod a nemá to nic společného s aktuálním ani předešlým izraelsko-palestinským (židovsko-arabským) konfliktem :-D. Útulná to hospůdka s vynikajícím Krákorou. Příprava proběhla tak, že jsme se sehráli na zkouškách, měli jsme připravených oněch 8 nových songů, z nichž 1 je přímo věnován členské základně místního fotbalového klubu SK Č.K. v rytmu ska. Udělal jsem plakátky, které se rozdistribuovaly po okolních hospodách a fabrikách. Výsledek? Plný hostinec! Hráli jsme punkově jen přes bedny uložené na stolech a židlích. Lidí hafo, výtoč bezvadná. Zvuk na stupínku horší, ale lidi dole v lokále slyšeli všechno. Ti naši nic, ale ti už to znají a neměli sedět bokem :-D. Kapelu si místní velmi oblíbili. Vlastně kdykoliv, když se tam objevím na pívu, jsem nucen s nimi popíjet panáky a nedopadám zrovna dobře :-D. Dostali jsme zaplaceno a byla to taková energetická injekce do dalších měsíců. Sety jsme měli připravené 3, ale panáků bylo moc…Takže se hoši za nástroji hašteřili až tak moc dlouho, že z 27 písní nezaznělo 7, načež se strhla velká tácková bitva! Nad ránem jsme knajpu zavírali, abych se tam s kumpánama ze strany fans druhý den vrátil znovu, poslouchal subkulturní hudbu všech směrů z velkoplošné TV a kalil až do 19h večer. Ale tím tam máme dveře kdykoliv otevřené a je moc hezký pocit, když má hospoda za centrem města venku ceduli „Dnes: Nápoi!ka“. Na léto bylo domluvené vystoupení v další hospodě U černého koně jako „open air“, ale k tomu nedošlo vzhledem k prázdninovému módu každého z nás (málo dovolené, fesťáky, rodinné povinnosti, ožírání se s kamarády jinde atd.). Po 17.3. nás čekal koncert 14.4. v Náchodě se Zónou A, Diverzí! a Lysýma hlavama z PL. Skvělá akce, na kterou jsme půjčovali bicí a na kterou se sjelo obrovské množství známých. Bylo hezké pro vás hrát (obzvláště pro krásné dámy)! Mně se splnil i takový životní mezníček, a to když jsem byl Koňýkem vyzván, abych s nimi odzpíval „Keď sa všetci sjednotíme“… Tu píseň mám dost rád, protože ji udělalo jako cover i Iné Kafe, na které jsem pak už jako asi jediný skinhead jezdil :-D. Po pár dnech jsem si do klubu jel vyzvednout věci a je to úplně něco jiného stát na těch prknech, co znamenají svět, a vzpomínat v polosetmělém a zakouřeném doupěti, jaký to byl bezvadnej večírek. Díky, Bože, za to, že jsme mohli…!!! 6.5. jsme byli pozváni do Ponorky na hraní s deathmetalovými Scorched Aearth a Krkonošskými Matkami. Koncertu předcházela veliká propaganda v rámci video-shotů a povídání v rádiu. Ale jak se zdá, nejenom skins subkultura je v úpadku. Přišlo zhruba 40 platících a šlo o 1. akci, kterou jsme (vzhledem k velikému nápojovému opojení neřidičů, tj. všech mimo mě :-D) museli zadotovat jako kapela z rozpočtu. Ale i tak…zvukař byl fajn, známých na nás pár přišlo a ti, kdo nás neznali, aspoň poznali, když jsme na ně z pódia hulákali „Skinheads, skinheads“ a hrozili tak, až kejtrista přerval strunu! V létě jsme se nikam nedostali, bo jednoduše nebylo kdy. Byla ještě naplánovaná veřejná zkouška v sudetském městečku Starkstadt, ale i z ní sešlo z důvodu organizační náročnosti a dostatku koncertů z naší strany v předchozím období. Navíc většina fans trávila dovču s rodinami. Také jsem rozplánoval akci ve staré tradiční hospůdce v Chliwitz – U Lípy. Abychom ze sebe smyli to „U Žida“ :-D. Sál dostal nového majitele, který ho však teprve dával dokupy. 19.6. jsme hráli na akci výčepního zařízení v Lindru. Letos nepršelo a raut byl vymazlený. O to víc ale přežranější a chladnější publikum. Tleskaly nám dva dlouhé stoly povětšinou dam, ale pařili jen jednotlivci. Nějaká chytrá paní pak komentovala mé tetování, aniž by se na cokoliv zeptala. Pocity rozporuplné. Takže tato akce „pro normály“ se trošku minula účinkem. Ale za tu žranici to stálo :-D. Takže odteď jsme všechny síly mohli napnout na naši stěžejní KAŽDOROČNÍ akci – NA VARTĚ!!! 5.8. to vypuklo!!! VELKÁ SLÁVA se vším všudy. I bez coverů jsme hráli okolo 2 hodin. Pódium nám rozehřáli sestavou obměnění JihostrOi! A byl to Oi! jak řemen! Bálový přístřešek se plnil rockery, metalisty, holými hlavami a zčásti i punkery, též pohupujícími se kráskami. Další v pořadí byli Diverze!, kteří nevídaným coverem vypálili rybník všem metlám! Písně jste si mohli tahat z klobouku, tudíž i já jsem dostal důvěru a snad jsem si i vytáhl mou oblíbenou „Fotbal“!!! (který jsem letos opravdu z časových pohnutek zanedbával a stydím se sám před sebou ;-)). Pak už my, protože jsme se taky chtěli někdy pořádně napít, a po nás pro všechny, co si přijeli užít hvězdy večera – LUCKY PUNCH!!! Ti nezklamali, bo jsou zaručenou kvalitou. Dokonce mě na Férovku a Jozefa pozvali na pódium :-D. Jozef byl hozený o půltónu jinam, ale SoudruH se chytl a vystoupení nikterak nezazdil :-D. Pak už pokračovalo vše v přátelském duchu do ranních hodin ve formě karaoke a pouštěček všeho od punk rocku, přes Oi! až po ska, reggae a lidové (či zlidovělé) hitovky všeho rázu. Opět takřka 100 lidí, vypito 700 piv a konflikt? NULA. Ten přišel až druhý den…Bohužel. Zbytečně. Ale i to se stává, když…ach jo… Akce výdělečná nebyla. Vše se podražilo. Od piva, přes nájem (který vzrostl 2x) po chlast a zázemí jako takové. Navíc byla akce pojmuta jako oslava (nejen SoudruHova) života a jeho jedničkových promocí :-D. Každý dostal welcome-drink a vstup byl dobrovolný, tj. na svědomí každého z vás! Sjeli se lidé z polské Lodži, Budějic, Prahy, Brna, Boleslavi…děkujeme!!!
19.8. jsme museli odříci koncert s JihostrOi!em v Jizerských horách, neboť se termín kryl s vystoupením našeho kytaristy s jinou smečkou. Taky jsme byli nuceni odříci koncert 9.9. v Kaplicích s německými bandy, neboť již tou dobou absentoval bubeník, který svůj odchod ohlásil jakž takž meziřečí na akci v Lindru a bezprostředně po ní. Upsal se na další školu, přes léto jel turné se svojí druhou kapelou a dal tomu nějak valé. Poslední koncert ve staré sestavě jsme proto odehráli 28.8. těsně před mým odletem do Afriky. Byly to Džískovy 50“iny!!! A už patří do klubu starců, kluk jedna ušatá. Ligaři se to tam jen hemžilo a byla to radost hrát na 2 sety pro Přátele srdci nejbližší…každý si to užil a poblil se z těch X desítek lidí jenom jeden a to nebyl věru Kališník :-D…proslovu před písní Prapor dostál i čestný host Obrozenců 2.0 Miroslav Houška.
Koncert v Gdaňsku chystaný na 18.11. jsme nejprve odřekli. Poté, co jsme naše řady posílili o nového bubeníka a harcovníka scény Šotka (orientujícího se přes hardcore-punk, Oi! až k různým variacím metalu – YES!!!), jsme zájem už měli, nicméně změnila se kapacita tamního klubu a tím i pořadatel, a tak jsme byli odpískáni. Kniha osudu je však otevřená a tabula rasa novými zážitky nepopsaná. Celý život je boj. A jedna velká výzva v nerovném souboji. Bůh je však s námi, a tak máme Šotka, kterého si dělíme spolu se třemi dalšími kapelami. Zapadl nejen hudebně, koncepčně, ale hlavně lidsky. Díky, Bože, za něj. A teď jsme ve fázi, kdy se kytaře narodilo mimino, Šotek má sešitej prst jako starej řezník, já utápím žal v pivu a dalších studiích a basák má novej krutopřísnej přívěšek a těšíme se na zkoušky jako malí smradi!!! Poslední akci jsme odřekli 27.12., bo byla na rychlo sešitá a byli jsme rozválení po svých domovech…
Počtama odehraných koncertů patřil rok 23 zřejmě mezi ty pro kapelu méně aktivní, ale vzhledem k objektivním příčinám všeho druhu si nemáme nač stěžovat! Koupili jsme si i své zvukové zařízení, doladili pár nových písní, šuplík je narvaný dalšími historickými a sociologickými nápady a čekáme jen na příležitost(i)…
Rok 2023 se tedy nesl v odříkání koncertů, v nedostatku času, v duchu mnoha soukromých a jiných kulturních akcí a hlavně v rámci personální změny, jejíž dopad (VELKÝ A POZITIVNÍ) pocítíte již BRZY!
NÁPOi!KA je tedy stále TU! Můžete nás zvát (či posílat) kam jen chcete.
V roce 2024 chceme aktivně brnkat!
Udělat nové dlouhohrající CD „MOJE KRAJINA“ !!!
Rýsují se koncerty U Buldoka, U Žida, U Lípy, na Tunningovém srazu Klondyke, no a se zasloužilýma apolitickýma máničkama na Jestřebích vrších. . . Takže „Ora et Labora“ a Bůh s námi – Oi!
SoudruH
Sudetské Podjestřebí
Jednoty proud – v pivu chcem plout BILANCE – ROK 2022
Rok 2022 začal opět turbulentně. Lid si žádal potravu, fanoušci (die-hards) se ptali po nových hudebních počinech a nás už taky svrběly prsty, neboť člověk nikdy neví, odkud to přijde a dokud to jde, měl by uchopit šanci za pačesy. Na podzim 2021 2 z nás začali studovat Vysoké školy, další měl nový přírůstek a jeden byl v květnu ještě po 18 letech odejit z práce. Do toho jsme se k tomu všemu rozhodli právě pro navštívení studia, které bylo zaplaveno emocemi. Za 3 dny jsme ale zvládli slušný kus práce. A to stopy pro CD DALŠÍ DOUŠEK, tak i pro chystané EP INTERNATIONAL PRIDE, které mělo vyjít na jaře roku 2023 a bude obsahovat válečnou baladu Prapor v rockovém hávu i úderné songy v nemateřských jazycích. CD DALŠÍ DOUŠEK jsme předali i tradičně Danu Landovi. Prvním koncertem roku 22 byla naše účast na fesťáčku Oi!SPRING, který pořádá náš bubenda Venda v kultovním klubu RC Ponorka, kam jsem chodil jako mladičký skinhead. Kdo by byl řekl, že nás tam lidi nebudou chtít pustit z pódia. Byl to vydařený koncert včetně cateringu a všeho okolo. Zvuk naprosto perfektní!!! Výborná šou, na které jsme původně nechtěli hrát covery, avšak holky si vynutily Zónu a kluci zase nějakého toho Čecha :-). Zabrnkali jsme společně s Luparou, Diverzí! a 3:2 pro MH a Flat Caps. Bylo 16.4. – ten den nezapomenu, protože ještě pár minut před nástupem na pódium byl náš kytarista na operačním sále v nemocnici. Opilecký pád z kola a díra v noze jak od střepiny… 21.5. jsme hráli na 50. narozeninách legendárnímu kališníkovi Báboi. Hned při první písni nás přivítal pogem s nastartovanou motorovkou. Akorát s tím rozdílem, že Kolins z Debustrolu ji má bez řetězu. Bába ji měl se vším všudy. Hrálo se open-air a fučelo jak ďábel. Člověk se tak ve stínu opevnění z roku 1938 rázem mohl trochu posunout do tamější pochmurné atmosféry. Bunkry nás vůbec provázely už od jara. Fotky na obal EP vznikaly u tvrze Stachelberg, stejně jako fotky pro CD vznikaly v promoklém klimatu sudetských hor u blízkého dávného kališnického hradu. Výsledek můžete zhodnotit sami. Za mě pecka! Už jen proto, že jsme si na to neváhali najmout profi fotografa. Pro Bábu jsme se naučili i Kurva drát od Zámků a zúročili jsme ho ještě na dalších narozeninách. 28.5. jsme hráli na dalších narozeninách v Bělé umístěné mezi hlubokými Sudetami. Zebrovy narozky (30 let) spočívaly v litrech alkoholu a Třísesterského píva. Výtečná atmosféra, rodinný přístup. Zvukař bezva, v očích zář reflektorů. Konečně jsem se mohl cítit jako Michal Hrůza, haha. Pro tuto příležitost jsme brnkli na přání K. Gott mit uns, což se k tomuto svéráznému kraji velmi hodí. Před námi hrála Jednota Kolín. Způsobili jsme podiv i údiv. CD ještě nebylo venku, ale všechny nové vály z něho zazněly a museli jsme přidávat a přidávat, až jsme se na pódium vrátili podruhé, přičemž 2 naši členové stihli vyzunknout flašku Jacka, takže zakončení bylo vskutku punkové. A jak už to bývá na akcích, kam jsme pozvaní, i tentokrát jsem s oslavencem hospodu „zavíral“. Děkujeme za pozvání! 24.6. jsme hráli na firemní akci – oslava 30 let firmy Lindr. Tématicky k naší NápOi!ce jde o firmu zabývající se konstrukcí a prodejem chlazení pro ožraly…Dav nás přivítal s vervou a lidi nezastavil ani hutný déšť. Nastupovali jsme po jedné soulovo-jazzové frakci a pódium nám zahřála skupina Heebbies Jeebbies, jejíž frontman akci moderoval. Vtipně. Očekával, co z nás vyleze. Po nás nastupoval rockový Vaťák mastící covery od heavy po hard. Neselhali jsme. Z akce existuje spousta krásných momentek. Byla sranda. Vzali jsme to profesionálně, stejně jako pan Lindr s panem ředitelem, kteří nám pochvalné údy psali ještě druhý den večer – DĚKUJEME. Nekonečný tank piva, malý fanoušek na pódiu a „kotel“ věrných pod pódiem. A hrát z valníku s precizním zvukem. PECKA! Následující den 25.6. jsme se díky Jindrově dodávce a Báboi jako dvornímu řidiči vydali hned zrána do Českého Krumlova, abychom potěšili kališnického bratra Pupuše. Jemu jsme k 50. narozeninám taktéž mimo jiné přivezli sebe, což bylo oceněno dvěma sviněma točícíma se nad ohněm. Bílá a černá svině se spojily, aby nám lahodily. Hrát v krásném stavení pro skalní Ligovce a spřízněné kamarády. Pod vlajkou Vlastenecké ligy a kalichy. Inu…vraceli jsme se na imitované pódium celkem třikrát. Zaznělo snad vše, co umíme i neumíme. Ani punk nezůstal stranou. Kytarista Toníček to pak táhl nonstop, takže cesta zpět (6 hodin), byla celkem hodně zajímavá 😀 a opět se kapela „rozpadá“. 23.7. jsme byli osloveni s přáním, abychom zahráli na punkové svatbě Toma a Borůvky. Opět na Bohdašíně, kde jsme Bohu blíž. Šli jsme do toho. Za ten víkend se vypilo 800 piv a řeknu vám, že to byla šou plná hněvu a potu. Lepší vystoupení bylo pak už jen asi na tradiční Vartě. Svatba a ještě k tomu punková od A do Z!!! Také jsme to dali na 2 poločasy. Probíhaly panďuláky z dvoudecek…ale ve vší počestnosti jsme odehráli, udělali šou a padala na nás jen a jen chvála od všech možných kategorií lidí (věk, délka vlasů, vyznání). Děkujeme! No, na svatbu jsem jel v pátek odpoledne a do práce jsem byl schopen jít až v úterý (taky odpoledne). 30.7. proběhl 3. ročník tradičního střežení hor Na Vartě! Vypilo se 400 piv, přišlo 88+2 lidí. Luxusní!!! Bůh ví, jestli toto číslo ještě někdy překonáme!!! CD nám pokřtila lokální pivní slavná skupina Krkonošské Matky. Kluci předvedli vynikající šou a obdarovali nás novým artefaktem pro kapelu – cepem!!! Takže odteď už nemáváme prapory, ale cepem. Kdo nebyl, prohloupil. Akci jsme ukončili tradičním chorálem Ktož sú Boží bojovníci. Hráli jsme cca 3 hodiny. Píseň Faschos v mírné úpravě a aktuální verzi jsme věnovali bojovnicím z YPJ a hrdým bojovníkům z kurdských YPG. Neboť fašismus má mnoho tváří a teror zůstane vždy jen prachsprostou ničemností! Obklopují nás lidí mnohých vyznání, různých délek vlasů, ale zato ryzích charakterů! Naše fanouškovská základna se nebývale rozrůstá! My pro vás – Vy pro nás!!!! Dokonce si říkáte a připomínáte se i o 4. edici triček. To moc těší, a tak je 40 triček 4. edice uděláno a následně komplet VYPRODÁNO. CD se prodává vskutku výborně. V červnu bylo vyrobeno 250 ks, v srpnu jich zbývalo 90. Tj. prodej cca 50 ks CD za měsíc. Teď je leden 2023 a zbývá jich cca 45 ks. 15.10. jsme byli pozvání do Prahy k Lipanům po boku Operace Artaban, švédských Projekt Oi!, německé kapely Brachial a anglických Close Shave. Večírek to byl více než zábavný :-D. Následovalo zasedání 2 a 2 členů Nápoi!ky, kde se řešily věci různé… 19.11. jsme zahráli v Náchodě na Chelsea Festu po boku polských Lyse Paly, holandských Haymaker, Tima Steinforta sólo, Arogants a německých Anti Clockwise. Kupa známých i neznámých lidí. Vynikající AKCE, která utužila další železné kontakty! Prosinec byl odřeknut z důvodu ideologického vyhranění několika kapel, se kterými jsme měli brnknout. 2 z kapely si to nepřáli, tudíž se rozhodlo. Spíše než ideologie ale asi zapůsobila dávná nesympatie člena naší kapely vůči členovi jiné kapely. No nenaděláš nic, ačkoliv je to škoda a ta párty se 17.12. určitě vyvedla dokonale! EP nakonec nevyjde jako EP, nýbrž LP se skvělým designem. Bude ke koupi buď přímo od Soudruha (pár kusů) nebo přes polské vydavatelství! Na LP budou 3 nové písně původně určené pro EP a celé již vyprodané 1. CD a výběr toho nejlepšího z CD druhého. Také s námi vyšly 2 rozhovory – v rumunském metalově-plešatém magazínu STRIG:Oi! (pokračovatel legendárního No Bollox) a v Boots And Braces magazínu (10x A4). Celkem jsme v roce 2022 odehráli 9 koncertů, pokud dobře počítám. Rok 2023 bude zřejmě poněkud „slabší“. Ale zato chceme trénovat nové šlágry. 3 jsou nenahrané, 3 rozdělané, šuplík plný nápadů… Tak ať to jde…
Oi! Oi!
SoudruH
V jednotě času – držíme basu Jednotná síla – chmelová víra
KARTOTÉKA – ROČNÍ BILANCE 2021
Začátek roku pokračoval v nastalém kovidoblamážním trendu a my jsme zkoušeli i pod tíhou možných sankcí a persekucí. Vrcholem bylo uzavření okresů v termínu nahrávání našeho maxi-CD První šnyt! Z trutnovského okrsku jsem přejížděl do náchodského, posléze hradeckého, abych se ocitl na totálně ilegální půdě pardubické. 3 dny ilegality a prvních zážitků a vjemů ze studia. Přátelé, zvuk je veličina hodná zkoumání. Je to zbraň; hudba je zbraň! Básně okřídlené hudbou jsou poselství! Fyzicky nám přišla CD někdy koncem dubna. Zvukové stopy byly smíchány po 18.4. (datum 20.4. jsme si zvolit nedovolili, ačkoliv realitě odpovídal, haha). No a začalo se s distribucí. A během TŘECH měsíců nebylo co prodávat. 200 nosičů za cenu realizace v hodnotě 50 000 bylo rozprodáno. Nikdo se o ceně byť jen nezmínil, ale přesto chceme najít pro další fošnu levnější alternativu a nahrát hlavně více stop (holt jsme již poučeni) a (pro)dávat to fanouškům za stejnou nebo i nižší cenu jako poděkování. Též se prodala všechna trika do posledního od pracovního i komiksového motivu. Nezbylo nic jiného, než navrhnout další, tentokráte bez podtitulu u kapely (o ty byl v anketě zájem největší) plus k tomu zakomponovat motiv „street punk alcoholics“ se škrtlou (nejen grindovou) notou, neboť stále jsme lajk-band a nikoliv namyšlení arogantní profíci ;-). Nápadů na texty tento rok přicházelo mnoho. Život je dokonalý zásobovač. Melodiemi jsme obdařili nemálo z nich a výsledek je velmi atakující. Jde to na svět a to je dobře. Na akcích jsme hráli až 24 písní. Zpíval jsem i 2 hodiny. Kdo viděl a slyšel, ten zhodnotil, že je znát ohromný posun. A to nás těší! Jako první akci jsme odehráli Vespa Sraz 2021, kde nás podpořili stálice z dob dávných i nedávných. Následovalo Brno – Oi!Punk Fest tentokráte s českým zastoupením, kde jsme představili mnoho svých nových písní, neboť jsme oproti minulému ročníku dostali krásných 45 minut času. Nějaké chybky byly, ale zkuste si hrát, když je 35° ve stínu. A jelikož se prý na tranzistorák hraje špatně, jak podotkl Šéf, tak si Toníček udělal radost a koupil si Engla ;-), aby zněl jako Boží hněv! Následovala akce Varta, kam jsme si už mohli pozvat punkovou kapelu NP3 ze Slaného u Prahe, která nám celou šou i ozvučila. Na Vartě jsme nebyli limitováni časem, takže jsme se na pódium po ovacích z publika (cca 30-40 lidí) vrátili celkem 4x!!! Tuto akci navštívili skupinky i jednotlivci, přičemž cenu za nějvětší dištanc vyhrál páreček z polské Lodzi. Apropo, NápOi!ka prodala několik triček právě i polsky hovořícím kolegům. Placky, votvíráky na bíra a většina nášivek – vše se prodalo – DĚKUJEME!!! Pak jsme odehráli oslavu 2x 40 let pro kamarády Peťu a Fandu. Poprvé jsme tak vystoupili před „normální“ lidi a přinutili rozvlnit nejeden bok. Zajímavá zkušenost!!! Bohužel nám utekla šance zahrát si na firemní pivařské akci, kde nás žel musili nahraditi Heebie Jeebies, neboť jsme neměli k dispozici Vendu (bicí). Jelikož se 1 z nás rozhodl zadlužit až do morku ohledně bývání a další 2 blázni začali studovat vysokoškolské programy, tak času nazbyt není. Přesto jest v plánu začátkem příštího rocku napadnout studio a zvěčnit cca 8 songů, přičemž se stopáž doplní již vyprodaným singlem (jako akt vřelého poděkování) a nějaké písně z nového CD (Další větrák? Plný doušek?) budou použity i na EP. Byli jsme osloveni i s možností zveřejněním písně pro inkorektní výběr od Štěpána VVÚ. Vybrali jsme tu, která tuto dobu reflektuje nejlépe – E-xtremisti. Naše CD si zakoupil na společném pivním sedánku i pan DANIEL LANDA 🙂
A ano…NápOi!ka se dostává do řečí, kdy nás soudí ti, kteří nás nikdy neslyšeli!!! Kdysi jsme po garážích začínali brnkat věci, které jsme tak nějak znali a v případě Orlíku i takové, které nás formovaly a neustále nás baví. Učili jsme se tím hrát, hlavně já tedy pak zpívat a pracovat se svým hlasem. Skinheadské odrhovačky jsou na to precizně vymazlené! Že hrajeme Orlík je děsný…způsobuje to totiž připosraným taky-skinům napříč republikou dost újmy a mozkové průjmy. Ale že od téže kapely hrajeme třeba i Faschos, to už na metál nevypadá, že? Pokrytci! Dnes je na NápOi!ku házen tvrdý chleba jen proto, že hraje cover od Zóny A – Chleba. Vždyť Koňýk chodí na pivo s Rasťou Rogelem a ve veřejném prostoru má antiimigrační postoje. No a co MY s tím jako máme společného? :- ) Vy taky hrajete šlágry od kapel, které se válely ve zvratkách po požití heroinu a jiných sraček a o hajlování vašich model „z recese“ ani nemluvě!!! MY hrajeme Chleba třeba proto, že naprosto nepřekonaným způsobem vystihuje postoj racionálních lidí k verbeži usídlené nahoře! MY neútočíme na ty dole. MY vidíme příčinu problémů v těch oligarších nahoře! Proto si máme co říci se starými kališnickými bardy (aspoň půlka naší sestavy – té druhé půlce jsou ty vaše půlky u půlek :-D), proto si jednou ročně zajedeme dát si pivko s D. Landou, proto právě pro tyhle lidi hrajeme Orlík. A ano, i ten 1Braník jsme hráli, když vlastního repertoáru nebylo dost. Protože ti lidé a MY též jsme na této hudbě vyrůstali. Není to nostalgie; spíše rešerže vlastního posunu jinam a komparace životní cesty tehdy a nyní. Z CD BraníkPower Oi! jsme si vybrali jednu skladbu, která je 100 % antisystémová a bez jakýchkoliv předsudků. Kdybychom několika troubům hned ze začátku nepověděli, že je to Braník, tak by to nikdo ani nezjistil! Takoví jste vy znalci a fajnšmekři! Levicovým fašismem nasáklí čističi scény brečící jako ukřivděné dítě po padoucnici!!! Další koncert má být pro kamaráda, který trpí několika nemocemi. A přeje si New Orleans. Takže kameny do nás, vy lojzové! Vždyť je to též z CD Braníku! A na demu Braníku byly též nikdy oficiálně nezveřejněné písně, které by stály za oprášení. A MY to třeba někdy uděláme. . . Protože už teď se odděluje zrno od plev. Kdo se bojí a žije ve svém mikrosvětě, ať se připosere. MY reagujeme hudbou na svět, jak ho vidíme MY sami. Braník ani žádné jiné covery k životu tělesa nepotřebujeme. Ale už jen z principu boje proti honu na čarodějnice a v rámci oddělování zrna (nás, opravdu sociálně realistických i nepolitických skinheadů) od plev (…) je (byť jen pro kamarády) třeba hrát dál i budeme!!! Apropo…Braník byl vždy proti fašizoidním tendencím, s Jindrou K. jsem si mnoho let dopisoval (z pozice skinheada proti předsudkům!) a hrával i v My-Lai, kteří radikálně vystupovali proti hajlujícím amokům svojí tvorbou. Nu, co naplat. NápOi!ka jede dál. O kom se mluví, žije!!! Zahráli jsme dále na Tomových 45. narozeninách na Bohdašíně u Červeného Kostelce pro cca 30 lidí a kalilo se až do rána. Sešli se fotbaloví fanoušci z obou pražských „S“. Tento typ koncertů mě začíná fakt bavit. Jen ten démon alkohol :-D… Všechny odehrané akce dohledáte na našich stránkách www.napoika.skinhead.cz. 8.10. ráno přišla zpráva, že v Náchodě odpadla pro klubovou akci kapela Bez šance, tudíž jsme se stali adekvátní náhradou a vystoupili po boku PLH, Peshata a Nežfaleš. První klubová akce pro NápOi!ku!!! Odezva vynikající, publikum různorodé (rockeři, punx, skinheads, technaři, metalisté – zdravice, pochvaly, tanečky a fotky s krásnýma fanynkama. Výborný klub a výborné zázemí od Zewl Gangu!!! Během roku 2021 jsme vytvořili několik skvostných písní, ať už Vztahovou, Ligu, Radikála, Vendetu…a rýsují se další. Zatím posledním vystoupením kapely byla Vánoční besídka u nás v garáži. Na 20 m2 se láskyplně tulilo 14 lidí :-D! Hrálo se od 17 do cca 21 hod a párty pokračovala na podhorské chatě v Sudetské kotlině. Nevyšel nám opět koncert v Maříkově z důvodu indispozice bicmana. Ale to nevadí. Rok 2022 na nás čeká s otevřenou náručí!!! Nechaly se udělat další 2 druhy triček, celkem 40 kusů. Téměř vše se rozprodalo během 1 měsíce!!! Opět neskutečná podpora ze strany vás – 100 % fanoušků a die-hards!!!
Děkujeme a přejeme šťastný nový rok 2022 !!! Oi!
KARTOTÉKA – ROČNÍ BILANCE 2020
NápOi!ka vznikla 7.12.2019 v extrémním alkoholovém opojení
v Jizerských horách na penzionu bratra Kalíška v Maříkově, přičemž jí
protékající Jizera vdechla život divoké vody strhávající s sebou vše
nečisté a valící se stále vpřed. V ten den hrál Krátky Proces kdesi
v Maďarsku, což je samo o sobě dosti protichůdné. Erupce na Slunci
způsobující i takové přehmaty zapříčinily i kontroverzi samotného uskupení
NápOi!ky – a to hned v několika ohledech. Zakládajícím členem byl Soudruh,
který sám mikrofon v ruce nikdy nedržel, ale rád zpíval a návštěvníkům
koncertů a fesťáků zpestřoval jejich pobyty svým pěním, kdykoliv mu spřízněné
kapely mikrofón nabídly. Dalším zakládajícím byl Kubajz, který se zhostil
bubnů, ačkoliv za škopkama nikdy neseděl. A posledním tmelícím a zakládajícím
článkem se stal Heinrich později získavší pseudonym Mistr Basu. On jediný měl
zkušenost se soubory jako Born alive dead (death metal), Hovorkovi Chuligáni
(Holomek – Oi!) či s proi!ektem Svarog…Protřelý to muzikant! Po návratu
domů jsem nenechal nic náhodě, neboť co kdyby hoši vystřízlivěli a ze
spontánního nápadu vycouvali?! Dal jsem si pivo a ještě v neděli dopoledne
záhy zasedl a na gauči vytvořil první nástřel loga. Bylo nám jasné, že tam
chceme mít symboly 90ých let. Chtěli jsme fungovat jako cover-band, neboť to je
to, co tu chybí! Hrát kusy, které mají lidi rádi. Proto jsem do podtitulku
zakomponoval ještě „lajk band“. Lajk jako lajk, protože nejsme žádní profíci,
ale spíše zelenáči. Lajk jako „like“ z angliny, tudíž jen „jakoby band“,
protože z kapely jsme byli jen torzo. Neměli jsme kytaristu ani bicí a ani
mikrofon. A v neposlední řadě Lajk jako sběrači oblíbenosti a pomyslných
lajků na všech těch internetech :-D.
Připraveni jít do toho, ačkoliv jeden z HK, druhý z Jičína a třetí
zpod hor. Proto jsme se shodli i na kalichu s podtextem Podkrkonoší, neboť jsme
se na 1. schůzi dohodli na jakéms takéms playlistu, který hodně korespondoval
s hudební potravou skinheadů – kališníků 90ých let. A v rámci politické
různorodosti až roztříštěnosti jednotlivých členů našeho „jakoby-bandu“ byl
kalich jasným pojítkem. Do loga jsem tedy zakomponoval A v kruhu jako
projev svobodomyslnosti, neposlušnosti, revolty a hlavně i trocha nejen hudební
disharmonie. Na tom jsme se jednomyslně shodli, ačkoliv zbylí dva pak ještě
několik měsíců reptali, přičemž jim nesmyslně unikal původní záměr tohoto
symbolu. Od té doby uplynul skoro rok a dnes Mistr Basu naštěstí již
příležitostně chápe ;-).
Dalším symbolem byl onen mnohými Bohužel zprofanovaný a zdiskreditovaný
´orlíkovský´ kříž. Málokdo ví, že Keltové posunuli vývoj našeho plémě směle
kupředu a zpátky o několik set let ho posunuli až Germáni, když si Kelty
porobili. Keltská krev a tradice v nás koluje, ať si to připouštět chceme
či nikoliv. I název Bohemia je odvozen od dávného kmene. A máme rádi Orlík a
ten symbol tam být musel, aby vyvážil to Áčko. Ale nechtěl jsem použít jen tak
jakýkoliv kříž. Věděl jsem, že musí korespondovat s panem Landou, neboť i
on se od dob Orlíku hodně posunul a jaksi duševně vyrostl, až mám někdy pocit,
že je mým mentálním dvojčetem nebo že nám někdo svrchu našeptává stejné věci
:). Vyštrachal jsem v archivním kultovním kališnickém skinzinu z mých
mladých kinderskin let nabídku merche, který skýtal i nášivku (s názvem
„nášivka Orlík na váš bomber“) za 20,- Kč a na 1. pohled to byl přesně ten
kříž, který jsem chtěl v logu mít. Svůj náčrtek jsem poslal
profesionálnímu grafikovi, neboť ačkoliv si předlohy na tetování i grafiku do
zinu dělám sám, tak tady jsem cítil, že to musí projít jinou branou! Vyplázl
jsem 1500,- Kč a logo bylo na světě. Říkáme mu KOMIX! Je tam vše podstatné
(půllitr, šle, bota, baseballová pálka, kosti, provokace, vlajka). Pak jsem
ještě udělal pracovní, které je na první pohled jako text čitelné a
v mnohých známých evokuje jak Orlík, tak Braník, tudíž i jeho obliba je
mezi kupujícími ohromná. My se od toho samozřejmě distancujeme, he. Mezitím
jsem investoval 1000,- Kč do mikrofonu a 5000,- do zesilovače, bubenickej si
koupil elektrické bicí (neboť bydlí v paneláku), sehnal si za nemalý
bakšiš soukromého vyučujícího, a ještě jsem na bazaru po dohodě s dalším
známým z jiné rockové kapely Nanovor sehnal bicí krásné barvy za cca
6000,-, na které jsme se socialisticky a solidárně komunisticky složili :).
Usadili jsme je u mě v garáži, ze které se tak ze dne na den stala
oficiální zkušebna. Jelikož jsme s logem, kde jsou dva pro mnohé
protichůdné symboly a prvotním play-listem dost lidí (snad mile) šokovali,
napsal jsem i přesto takový prolog, kde bych všem posluchačům osvětlil, jak to
je a jak my to vlastně v hlavách máme. Preludium či intermezzo jsem nahrál
(byla to má prvotina se záznamníkem na mobilu, ha) a nechal kolovat. Podkreslil
jsem to hudbou a výsledek byl více než skousnutelný. V garáži jsem si
začal zpívat a učit se texty písní, které jsme chtěli hrát pro lidi, ale které
jsem ne úplně rytmicky dobře znal. Byla to dřina najít svoji polohu a s ní
související barvu hlasu. Není to prdel…Další naše setkání (zhruba v únoru)
už bylo ve znamení pokusu hrát a sednout si. Tudíž Kubajz si poťukával do blan,
Jindra valil svá basová sóla a já bez správné koncovky na majku křičel do
mrazivého vzduchu v garáži, kterou jsem mezitím uklidil a vyzdobil
nástěnkou a nezbytnými plakáty podkreslujícími hlavně mé hudební a ideové
choutky, chech. Rozcházeli jsme se s výborným pocitem. Bydlíme od sebe
v okruhu cca 60 km, takže to byl na delší dobu konec zkoušek, neboť jsme
neměli kytaristu a pomalu na dveře klepal strašáko-podvodník jménem Covid 19.
Správný konektor na mikrofon pro vstup do komba jsem si dokoupil a kráčel
s ním hrdě přes naše ghetto a Kubajz měl elán též, což o to, ale věděli
jsme, že bez kytaristy to prostě nepůjde. Začal jsem zoufale lovit ve všech
vodách (bez větší odezvy), až mě osvítil duch svatý a oslovil jsem jakoby
bratrance, jestli by si s námi nebrnknul. Měl jsem malinko obavy, neboť
skinheady moc lidí nemiluje a předsudky vládnou (proto jsme pod pracovní logo
vměstnali i svůj jasný odmítavý postoj k předsudkům!). Měl však pár známých
z řady punks a věřil jsem, že to alespoň udělá kvůli mně, i když jsme
příbuzenský vztah měli jen takový, že mě jednou vezl ožralého z koledy.
Nehrál už sice pár let, ale pádlo stále vlastnil. Jeho souhlas mně udělal
strašnou radost. Na další (4. zkoušku v pořadí) jsme tudíž byli již
plnohodnotným uskupením :). Zahráli jsme si covery, tápali, jak se to kde asi
hraje a co se kde zpívá, mrzli jsme, popíjeli kafe, jedli bábovku od manželky a
bylo nám hej. Hodně jsme se nařehtali. Tato zkouška stejně jako 2 další
následující (než zasáhl Covid) trvaly vždy od dopoledne až do pozdních
večerních hodin. Za 3 zkoušky jsme už měli svůj plnohodnotný play-list, který
tvořily i naše vlastní písně. Díky Heinrichovi se tak dostaly na světlo Boží
songy jako Extremisti, Ráno, Pívo…U
něčeho jsem udělal korekci textů, u něčeho jsme se dohodli na jiné vsuvce. Ale
šlo to na svět! Byť Radek nebyl žádný extra muzikant (hrával kdysi v heavy
metalové Insomnii) a ve srovnání s naším dnešním Tonczkem je to nebe a
dudy, tak nemůžu říci, že to byla ztráta času. Bavili jsme se smíchem, na
zkouškách jsme se vždy sešli, Radek i rád řídil a nerad pil, takže na obědy do
hospody nás vozil. A finální koncert jsme s ním odehráli se ctí. Pak jsem
byl na sklonku zimy pozván k Zebroušovi na oslavu narozenin, kde jsem
potkal i Vencu z Lupary. Věděl jsem o něm, že bubnuje dobře a rád a jako o
zpívajícím bubeníkovi jsem vůbec o jeho kvalitách nepochyboval. Slovo dalo
slovo, s pivy jsem ztratil ostych a optal se ho (i jako kdysi zastupujícího
bubeníka v Chuligánech), jestli by si s námi nechtěl bouchat aspoň po
dobu, než se to Kubajz naučí. Nebo co lépe, jestli nechce být jeho koučem
v krušných začátcích. A světe div se, on souhlasil.
S Vencou to pak šlo jako po másle. Vznikla i nová píseň Nápoi!ka jako reakce na krutou dobu a další vály dostávaly šmrnc.
Po cca 6i zkouškách byl konec kvůli restrikcím vlády a my stagnovali. Využil
jsem ale volných dní a dobrého srdce pana Hebka a vloudil jsem kapelu na Vespa
sraz, kam jezdívám rád a vždy jsem obdivoval vystupující kapely u rybníčku :).
Na červen jsme se tedy dohodli na tandemu NápOi!ka + Lupara společně s The
Flat Caps, které jsme chtěli jako konkurenci ožrat (viz. samotný report
z oné akce). V tu dobu už si nás Véna dotáhl do své garáže, kde
zkoušíme do teď. Radek po Vespa srazu kapelu opouští, neboť má pocit, že ji
neobohacuje a táhne ke dnu. Ačkoliv má stále vrátka otevřená, už s námi
skinheady teď ani moc nekomunikuje ;). V zoufalé křeči jsem před jeho
odchodem sháněl kytaristu. S několika se sešel i Heinrich, ale stále nic
plodného. Oslovil jsem místní sudetskou grind-core bandu, která moji prosbu
přeposlala crustovým Conquestion, kteří mi dali prima stopu na Tonczka. A to
byl taky DAR!!! Tonda si s námi jednou zabrnkal a do Vespa srazu se stihl vše
parádně naučit. Ostudu nám určitě neudělal. A šlo o historický okamžik, kdy
měla NápOi!ka paralelně 2 kytaristy.
S Tonczkem získaly život vály jako 1.
Máj, Plíseň a tma (taktéž reakce na lock-down), Neviňátko, S.CH.A.R.F, Život je boj, Víkend…Rozpracované máme ještě
vály jako Vztahová, Vedoucí, Čistý štít,
Radikál…Přemýšlíme o kompozici balady (Procitnutí,
Óda na Slunce…), též o skinhead reggae songu. Dopsal jsem text o Sudetech a o Fanaticích. Nápadů hodně, času málo…Díky výjimečnému kamarádu
Bobkovi jsme se dostali i na kultovní Štatl Fest, kde jsme si zahráli
s Operací Artaban, punkovou Antikoncepcí, Bloody Mary, Roials a Antisocial
Skinhead Club.
NápOi!ka jede jako parní válec. Na
jaře 2021 chceme do studia nahrát píseň či dvě (ideální by byly 4 na singl nebo
aspoň profi-demo). Favority se staly nosné songy NápOi!ka, Plíseň a tma, Víkend
(kamarádi a skinheadi….) a E-xtremisti, případně Ráno.
Dalším počinem by mohlo být EP „International Fuck Off“ (pracovní název, při
kterém moji sugesci doplnil Venda) s německým a anglickým songem, neboť o
nás vědí i na Západě a aby ztratili iluze úplně, je třeba udeřit :-D.
Vyrobenou máme i
bojovou zástavu (kapelní flaggu / banner), která hrdě zdobí pódia, když má
možnost…
K dispozici pro DIE HARDS A FANS
jsou 2 druhy sítotiskových triček (brzy bude třetí druh i se sloganem), 3 druhy placek, otvíráky na pívo,
samolepky, poctivé nášivky (2 druhy)…
Na koncertech můžeme z fleku nabídnout 11 vlastních písní a doplnit je zhruba
stejným počtem Oi! Punkových coverů.
Je škoda, že jsme si nemohli díky ´kouďáku´ zahrát v Ponorce
v Pardubicích na Oi!Punk festu, ani v Drážďanech ani v Bavorsku,
kde nás moc chtěli…
Taktéž jsme nemohli oslavit své ROČNÍ JUBILEUM v Maříkově, ačkoliv jsme
již rozeslali pozvánky a celý set připravili…
Ač můžeme ale hodnotit uplynulý rok
každý subjektivně dle svého, pro NÁPOi!KU byl velice plodný a stěžejní a já
jsem šťastný, že máme tolik podpory a věrných fanoušků, protože jen s vámi
to má ten punc!
Oi! Oi! a hodně zdraví a štěstí v roce 2021 a nejen v něm!!!
Váš Soudruh /// NÁPOi!KA
zima / 2020